subornaziōn

Source: Diçionäio zeneise-italian «Giovanni Casaccia» 2ª ed. (1876)

• s. f. Subornazione: Il subornare, L'indurre altrui a mal fare.

Neighbouring lemmas: sûblimaziōn; sûblimitæ; subordinâ; subordinaziōn; subornâ; subornaziōn; subornatô; sûcca; sûccâ; succaen (amê); sûccao.