stùrnu

Fonte: Diçionäio de Sorli e do noveise «Stefano Ferrarazzo» (2002)

• s.m. storno (uccello), pl. stùrni

Voci vicine: stupéin; stupò; stupón; stùppa; stupùšu; stùrnu; sturtagnò; sù; sü; šü; sùa.