imbriægo
G. Frisoni, Dizionario moderno genovese-italiano e italiano-genovese, A. Donath 1910, p. 142.
agg. e s. ubbriaco || mezo —, brillo, alterato dal vino.
Voci vicine: imbragatua; imbrassallâse; imbrattâ; imbriægâ; imbriægatua; imbriægo; imbriægon; imbrillâ; imbroccâ; imbroddâ; imbroggiâ.