home
LIGU.RE

erboattua

(stor. èrboattûa)

G. Frisoni, Dizionario moderno genovese-italiano e italiano-genovese, A. Donath 1910, p. 110.

s. f. alberatura (di nave).

Voci vicine: erba; erbaggi; erbegge; erbetta; erbo; erboattua; erboetto; erco; erede; ereditâ; ereditæ.