stivadô
Fonte: Diçionäio zeneise-italian «Giovanni Casaccia» 2ª ed. (1876)
- s. m. Stivatore, dicesi nell'uso Colui che stiva i baistimenti V. Stivâ (verbo)nel2osignif.
Voci vicine: stissin; stissinin; stitico; stiva; stivâ; stivadô; stivaletto; stivôu; stoccâ; stoccaeso; stocchefisce.